Začiatok úprimnosti

18. července 2011 v 10:39 | Leannka
-môj nočný rozhovor s dušou.

Sebaklamaná a prázdna

Je to ako choroba. Ako kŕč. V tom kŕči sa potrebujem skrútiť do klbka a na chvíľu prestať dýchať. Záchváti ma bolesť. Príšerná bolesť ktorú si neviem poriadne vysvetliť.

Nikdy som nebola heartbroken. Nikto mi nezlomil srdca a nerozdupal ho v črepiny. V mojom živote sa nestalo nič tragické. Všetci moji blízky žijú okrem tety a pradeda. Ale tých som veľmi nepoznala.

Mám pocit akoby som bola poloprázdna. A aj viem prečo. Polovica môjho srdca sa totiž oddelila a išla hľadať lásku. Moju spriaznenú dušu a kým sa nevráti šťastné a so sprievodom, nebudem úplná.

Nie som sama medzi poloprázdnymi. Teda väčšina tých ľudí sa cíti poloplnými. Nevedia, že im niečo chýba. Aj ja som sa tak cítila. Ale potom som to zistila. Zistila som svoju prázdnotu.

Rozdiel medzi poloprázdnotou a poloplnotou je priepastný. A bolestivý. Najradšej by som sa vrátila, ale to už nejde.

Bol by to sebaklam. Áno som sebaklamaná a často. Hovorím si ako sa mám rada. Preskakujem návody typu Ako sa mať rád. Hovorím si ako milujem každý kúsok svojho nie príliš dokonalého tela.

Keď stojím pred zrkadlom, tak to vyzerá skutočne. Akoby som si hovorila pravdu.

A potom výjdem von, uvidím niečo čo ma rozhádže natoľko, že si začnem nadávať a všetko čo som si povedala predtým je vyvrátené.

Napríklad uvidím dvojicu, kde ženská časť nie je až taká príťažliva, prípadne ju poznám a viem, že nie je ani zaujímavá. A predsa, našla si lásku.

A začnem tirádu. Kde robím chybu? Som taká nesympatická? Nie som príliš...

Cítim sa príšerne keď o tom píšem.

Neznášam, keď neviem čo je pravda. Klamala som si tak veľa, že teraz netuším čo je pravda a čo nie. Ako má teraz vedieť, či to hovorím úprimne alebo iba v snahe zachrániť sa od bolesti? Zničila som si dôveru v seba.

Ak navonok vystupujem sebavedomo, tak sa o tom len presviedčam alebo sa cítim mizerne. Ale iní o tom nevedia. Nevedia, že pod tou maskou sa skrýva hlboka bolesť. Bolesť, ktorú neviem zničiť, pretože netuším z čoho pramení.

Pri pohľade do zrkadla si poviem " Ľúbim ťa. Si krásna." Klamem?


Tu som písavala rady.
Akoby som však vedela poradiť,
keď sama to potrebujem.
Prosím o radu
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 18. července 2011 v 17:18 | Reagovat

Hej, láska k samému sebe je hnusný sebaklam . Lepšie sa máme my, čo priznáme, že nám je zle len, čo sa pozrieme do zrkadla .

2 Samantha Samantha | Web | 6. srpna 2011 v 20:29 | Reagovat

Aliso, nemohu s Tebou souhlasit.
Leannko,co píšeš, jsem cítila strašně dlouho. Přesně tyto otázky jsem si pokládala také...
A pak jsem našla člověka, který mne miluje, a já jeho. Myslela jsem, že díky tomu to skončí. Ale ne. I přes to jsem si nevěřila, když se bavil s hezčí holkou, ničilo mě to hrozně, a mohl mne přitom sebevíc přesvědčovat, že jemu se líbím já....
Každopádně, co jsem chtěla napsat je, že nedávno v mém životě došlo k mnoha zlomům a já jsem z toho málem zešílela, házela vinu na sebe a začala se ještě víc nenávidět. A tak si mne kamarádka postavila proti sobě, dívala se mi do očí, držela mě za ramena a řekla: "Seš úžasná a skvělá holka, výborná kamarádka a krásná a jedinečná osobnost. Nebuď tolik skromná a uvědom si to! MĚJ SE RÁDA.".. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem byla na dně, nebo že jsem byla na dně teqily, každopádně v tu chvíli jsem ty věty konečně pustila až do své duše. A najednou je mi lépe. Jsou jiné hezčí. Nebo v něčem lepší. Ale já jsem ORIGINÁL. A v tom jsem skvělá. A mám vlastnosti a věci, kvůli nimž mne mají lidé rádi. A je jedno, jestli přítel, přátelé nebo známí. Ale důležité je, že jsem se začala mít kvůli nim ráda i já sama. Pusť si od Lady GaGA (už vidím ten protáhlý obličej, taky jsem se tak tvářila. Přes to, stáhni si text a pusť si ji) - Born this way...
Pomůže to, protože je přesně o našem problému. Měj se ráda!!

3 Leannka Leannka | Web | 7. srpna 2011 v 22:44 | Reagovat

[2]: ďakujem za komentár. Born this way poznám , dokonca som to mala/mám? v mptrojke.
Ide o to, že toto všetko o sebe viem. Viem aká som skvelá, v niektorých veciach. Viem ako a kde som pekná a viem všetky také veci a aj viem, že sa musím mať rada. Ale to vedenie nijako nepomáha.

Ja... väčšinu času sa mám rada. Dokonca som mala dnes skvelý deň hlavne preto, že som sa neustále usmievala ako blbka len z toho ako som sa dobre cítila zo  seba. Nemala som na to dôvod, len som sa párkrát   pozrela do zrkadla. Myslím, že sa milujem. Moje telo, povahu, schopnosti. Ale je to vzťah a v každom vzťahu skôr či neskôr nastane kríza, ktorú buď prekonáme alebo nie. Naskočia pochybnosti, alebo sa vyskytne problém. Každý máme tieto krízy a je na nás ako ich vyriešime.

hmm zvláštne, paradoxne som si to nakoniec vysvetlila sama. To, kde je problém. ale myslím, že vďaka tvojmu komentáru Ďakujem

4 Samantha Samantha | Web | 8. srpna 2011 v 0:18 | Reagovat

Rádo se stalo kočko, vždyť kdo jiný může pomoci člověku, kterého trápí konkrétní problém, než někdo, koho tento problém trápil /a občas stále trápí/ také? =) Aneb sytý hladovému nevěří, takže jedině hladový věří hladovému .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama